|
O obci |
|
|
|
|
Bukovinský znak |
| |
Znak obce lze popsat: V modro-stříbrně děleném štítě nahoře vyrůstající zlatý lev s červenou zbrojí, dole vztyčená zelená buková větev se třemi listy a dvěma červenými bukvicemi mezi nimi. Horní polovina štítu je inspirována erbem pánů z Valdštejna, kteří byli v minulosti vlastníky obce. Dolní polovina znaku je mluvícím znamením se vztahem k názvu obce. Stříbrnou polovinou štítu je symbolizována druhá část úplného názvu obce "u Čisté".
|
|
|
Bukovinský prapor |
| |
Podoba praporu se shoduje s popisem: Modro-bíle čtvrcený list. V horním žerďovém poli vyrůstající žlutý lev s červenou zbrojí, v dolním žerďovém poli vztyčená zelená buková větev se třemi listy a dvěma červenými bukvicemi mezi nimi. Obě žerďové čtvrtiny praporu opakují podobu znaku a zbývající čtvrtiny se shodují s jeho základní barevností.
|
|
|
|
|
|
Počátky dějin obce Bukovina u Čisté jsou velice nejasné. První zmínka je činěna v zápise knih provolacích z roku 1386, kdy je před Petrem z Vartenberka a z Kosti řešeno vznesení odporu Jana řečeného Pecka z Pecky na proklamaci Hrzka plebána v Radimi na tři poplužní dvory v Nedaříži a na vše co k nim přísluší ve Vidochově a v Bukovině. Jan z Pecky vznesl odpor pouze na příslušenství ve Vidichově s tím, že na něj má zapis v zemských deskách. S ohledem na fakt, že Nedaříž a Vidochov jsou v těsné blízkosti Bukoviny u Čisté, lze důvodně předpokládat, že je v zápise z roku 1386 zmíněna právě tato ves. Ze zápisu však nijak nevyplývá kdo Bukovinu v této době vlastnil. Nebyl to ani farář z Radimi a ani Jan z Pecky.
Ves je ve starších pramenech známa pod názvem Bukovinka. Tak je jmenována v roce 1543 v zápisu Desek zemských o prodeji panství Pecka syny a dědici Jana Litoborského z Chlumu Haškem, Vilémem a Jiřím, Jindřichovi Škopkovi z Bílých Otradovic. V roce 1566 bylo panství Pecka rozděleno mezi syny Jana Škopka Karla a Adama. Vdova po Karlovi Barbora Miřkovská z Tropčic se podruhé vdala za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který tak vyženil polovinu pececkého panství. Když Barbora zemřela, oženil se Harant podruhé s Annou Saloménou Hradišťskou z Hořovic, která koupila druhou polovinu Pecky a tak byly obě části panství spojeny v jeden celek. Kryštof Harant jako aktivní účastník stavovského povstání v letech 1618 - 1620 byl 21. 6. 1621 v Praze popraven. Jeho polovina panství Pecka byla konfiskována a posléze prodána pozůstalé vdově. Ta pak celé panství prodala Albrechtovi z Valdštejna. Valdštejn kupoval v okolí další statky a v roce 1628 získal ves Bukovinku od Karla Kapouna ze Svojkova, když před tím v roce 1623, přišel ke statku Čistá po odsouzeném Adamovi Kašparovi Vančurovi z Řehnic. Vše bylo připojeno k panství Hostinné.
Albrecht z Valdštejna byl v roce 1634 v Chebu zavražděn a jeho rozsáhlý majetek propadl konfiskaci. Hostinné bylo královskou komorou postoupeno plukovníkovi Vilémovi z Lamboy. Od Lamboyových dědiců koupil v roce 1667 statek Čistou Pertolt Záruba z Hustířan. Jeho syn Jan Rudolf prodal Čistou Pavlovi hraběti Morzinovi a ten ji připojil k Lomnici nad Popelkou. Po více jak sto letech prodal Lomnici nad Popelkou Rudolf hrabě Morzin trutnovskému obchodníkovi Ignáci Falgemu. Od jeho vnuka se Lomnice dostala do držení Karla knížete z Rohanu. Od roku 1850 kdy se Bukovina vymanila z područí vrchnostenského a robotního , tvořila samostatnou obec. V roce 1783 byla Karlem z Morzina založena osada Karlov, která správně spadala pod obec Čistá. Osada byla v roce 1927 sloučena spolu se samotou Hájenkou a devíti čísly popisnými Čisteckých , s politickou obcí Bukovinou. Zvětšená obec se začala nazývat Bukovina u Čisté.
|
|
|
|
Bukovina u Čisté je údolní vsí, která v horní částí přiléhá ke Studenci, ale východním směrem údolí navazuje na obec Dolní Kalná.
V obci je zachována řada roubených chalup. Dvě partie jižně od potoka jsou považovány za zvlášť pozoruhodné. Jedná se o malebné, dnes již ojedinělé a nenarušené zasazazení chalup a hospodářských budov do terénu, typické pro podhorské osídlení.
Krajina a příroda v okolí obce je malebná a relativně málo narušená civilizačními vlivy.
|
|
Obecní úřad |
|
|
Budova obecního úřadu byla vybudována v roce 1973. |
|
Škola |
Budova školy byla vystavěna v roce 1912. Z důvodu malého počtu žáků se zde přestalo vyučovat po 71 letech v roce 1983, ze stejných důvodů bylo ukončeno vyučování i v MŠ v roce 2003.
V současné době má budovu školy pronajtou 96. Pionýrská skupina "Veselí Medvědi" z Prahy 8.
"Škola" neslouží jen skupině "Veselí Medvědi", ale i široké veřejnosti.
V přízemí je zasedací místnost OÚ, která slouží k různým příležistem např. oslavy ,volby, zasedání obecního zastupitelstva, promítání filmů.
|
|
Dále je zde využívána tělocvična, kde se pravidelných cvičení zúčastňují dospělí i mládež
V prvním poschodí se nachází Místní lidová knihovna , která může čtenářům nabídnout 2200 svazků knih různého zaměření.
Pro širokou veřejnosti je k dispozici i Internet.
|
|
|
Prodejna |
|
Prodejna se smíšeným zbožím byla vybudována v roce 1970 a byla provozována až do roku 2009. Síť velkých obchodních center v Nové Pace a ve Vrchlabí ovlivnili i zde finanční obraty této prodejny. Mezi další negativní vlivy působí i to,že občané zaměstnaní mimo obec si mohou nakoupit tam. A tak byla prodejna nakonec uzavřena.
|
|
|
Přírodní areál |
|
Přírodní areál byl vybudován v roce 1980 a slouží k pořádání společenských akulturních akcí jako jsou koncerty, dětské dny, sjezdy rodáků.
Jeho kapacita je 1000 lidí.
Součástí areálu je antukový kurt využívaný pro sportovní vyžití při tenisových, volejbalových či nohejbalových turnajích místního významu. Areál je možný i pronajmout.
|
|
|
Kulturní dům |
|
Kulturní dům byl vybudován v roce 1967. Od té doby prošel částečnými rekonstrukcemi v roce 1980 a 2004. Slouží pro kulturní dění v obci při pořádání hasičských a dětských bálů, koncertů a besed, tanečních zábav nebo svatebních hostin. Kulturní dům je možný i pronajmout. |
|
|
Hasičárna
Hasičárna byla postavena v roce 1964. Po velkém rozmachu hasičství v obci od roku 1976 začala být původní budova malá. Proto v roce 1986 byla provedena přístavba.
V současné době je nejvíce využívána mládeží, která je organizována v kroužku "Mladý hasič".
Je zde garážovaná požární technika.
Klubovna slouží pro schůzovou činnost sboru, výuku mládeže, ale i k oslavám sboru nebo oslavám narozenin členů sboru.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Památkově chráněný objekt je chalupa č.p. 20. |
|
|
|
|
Památné stromy - Hekovy lípy |
|
|
|
|
|